Seminární práce

Na této stránce naleznete témata aktuálně řešených seminárních prací v rámci magisterského předmětu 124SEM. Témata bývají podkladem pro následné diplomové práce. Pokud Vás zajímají témata předchozích ročníků, klikněte na tlačítko Archiv semestrálních prací.

Zde budou brzy vypsána témata závěrečných prací, ke kterým se budou moci studenti letošního prvního ročníku magisterského studia
programu Integrální bezpečnost staveb přihlásit.

Pouze pro studenty 1. ročníku magisterského studia

Níže bude uveden přehled vypsaných témat seminárních prací. Pokud Vás téma osloví a chcete se dozvědět více, kontaktujte vedoucího nabízeného tématu. Rezervace není v tuto chvíli možná. Přihlašování bude probíhat prostřednictvím Moodle v prvním týdnu letního semestru, o čemž budete informováni prostřednictvím emailu. 

Aktuálně řešená témata – 2025

K124 - Katedra konstrukcí pozemních staveb

Požární hledisko akustických budek

Vedoucí: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D.

V současné typologii openspace administrativy se navrhují místnosti v místnostech, tzv. akustické budky pro nerušenou práci, schůzky nebo vyřízení hovorů. Budky mohou být různého vzezření a různé velikosti – polouzavřené nebo celouzavřené, jednomístné až např. šestimístné. Stejně variabilní je otázka, jak na tyto budky nahlížet z hlediska požární bezpečnosti: Je to volně stojící nábytek, je to vestavěný nábytek nebo je to snad opravdu místnost? Mají na její povrchové úpravy být kladeny nějaké požadavky? Pokud je openspace vybaven požárněbezpečnostními zařízeními (SHZ, EPS), je nutné koncovými prvky vybavovat i akustickou budku? A jak na budky nahlíží zahraničí? Součástí aktivit bude: hloubková rešerše konstrukčních, typologických a materiálových variant akustických budek, rešerše zahraničních přístupů a zkušebních metodik, identifikace kritických parametrů, organizace a vyhodnocování full-scale testů.
má místní nabídku

Evakuace heterogenního davu s osobami se sníženou mobilitou

Vedoucí: Ing. Hana Najmanová, Ph.D.

Při návrhu bezpečné evakuace je klíčové uvažovat individuální schopnosti a vlastnosti osob, jež mohou dohromady tvořit velmi různorodý celek. Dynamika pohybu heterogenního davu je ovšem velmi komplexní a v dnešní době představuje jedno z aktuálních témat požárního a evakuačního výzkumu. Seminární práce se zaměřuje na dynamiku pohybu heterogenního davu, který zahrnuje osoby se sníženou mobilitou využívající např. různé zdravotnické pomůcky. Cílem práce je využít moderní metody detekce osob a zpracování obrazu pro vytvoření nového souboru experimentálních data a ten dále analyzovat v evakuačním modelu Pathfinder. Téma závěrečné práce bude zpracováno ve spolupráci s Laboratoří zpracování obrazu (ImproLab) FIT ČVUT v Praze.

Vliv hasební vody na charakteristické projevy degradace SDK desek za požáru

Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD.

Problematika degradace SDK desek za požáru je předmětem pokračujícího výzkumu. Téma navazuje na předchozí výsledky, které poskytují základní náhled na degradaci vybraných typů SDK desek za požáru. Cílem seminární práce je vyhodnotit vliv hasební vody na úroveň degradace – kalcinace – SDK desek. V rámci teoretické části bude zpracována rešerše zabývající se vlivy vlhkosti a smáčení SDK konstrukcí na jejich mechanické vlastnosti. Pro praktickou část bude navržen experiment na vyhodnocení vlivů přítomnosti vody na stanovenou hloubku kalcinace a posouzení reverzibility původního stavu po vysušení vzorku.

Návrhové požáry založené na požárních zkouškách

Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD.

Návrhové požáry jsou základním požadavkem pro realizaci výpočtů a modelování v rámci požárního inženýrství. Seminární práce se bude zabývat možnostmi využití experimentálních dat při vytváření návrhových požárů pro pokročilé požární modely. Východiskem je databáze požárních zkoušek nábytku, které byly realizovány na UCEEB. Cílem je identifikace relevantních požárních parametrů (např. výkon požáru, hmotnostní úbytek, zplodiny hoření atd.) a jejich následné zpracování pro využití požárním modelem Fire Dynamics Simulator. Po pilotním namodelování vybraných předmětů v rámci seminární práce se navazující diplomová práce zaměří zejména na ověření přesnosti a věrohodnosti těchto modelů v různých podmínkách reprezentujících variabilní geometrii, materiály konstrukcí, odvětrání atd.

Požární riziko dle ČSN – analýza citlivosti na vstupní parametry

Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD.

Problematika citlivosti výpočtových postupů pro stanovení požárního rizika v rámci ČSN 73 0802 a 73 08 04 je důležitá zejména z hlediska robustnosti návrhu požární bezpečnosti stavby v kontextu mnohých změn provádějících fáze projekce, realizace a užívání stavby. Záměrem seminární práce je identifikovat a formou parametrické analýzy vyhodnotit, jak je výpočet požárního rizika dle ČSN 73 0802 citlivý na vybrané vstupní parametry. Pozornost bude zaměřena zejména na stálé požární zatížení a odvětrání ve vztahu ke konkrétním typům provozů, jako např. administrativa, školy, prodej apod. V navazující diplomové práci se počítá s posouzením vlivů těchto parametrů na požární odolnost konstrukcí, velikosti požárních úseků a únikové cesty a porovnáním se zahraničním způsobem navrhování požární bezpečnosti staveb.

Požárně nebezpečný prostor pro skládané fasádní systémy

Vedoucí: Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Téma naváže na předchozí diplomové práce zamřené na požární bezpečnost větraných fasádních systémů, chování účinku požáru ve větrané dutině a požární fasádní bariéry (viz katedrový web vedoucího). Cílem seminární práce bude analýza šíření účinku požáru od iniciačního zdroje požáru (otvorová výplň v obvodové stěně, vnější zdroj požáru) po povrchu nebo vnitřními konstrukčními částmi skládaných fasádních systémů (zejména větraných, LOP a sendvičových panelů). V teoretické části se zaměříte na problematiku požární uzavřenosti/ otevřenosti povrchu fasád (dle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804), problematiku zkoušení této národní vlastnosti, rešerši dostupných výsledků velkorozměrových zkoušek a případových studií závažných požárů fasád. V praktické části se zaměříte na analýzu výpočtu požárně nebezpečného prostoru.

Návrh LC3 systému s využitím illito-kaolinitového jílu

Vedoucí: Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Konzultant specialista: Ing. Dana Koňáková, Ph.D. | K123

Vzhledem k rostoucím požadavkům na udržitelnou výstavbu a snižování emisí CO₂ v cementářském průmyslu získávají na významu alternativní pojiva s nízkou uhlíkovou stopou. Jedním z perspektivních materiálů je LC3 (Limestone Calcined Clay Cement), což je směsné cementové pojivo kombinující vápenec, kalcinovaný jíl a slínkový cement. Tento návrh se zaměřuje na charakterizaci vlastností LC3 pojiva, včetně reaktivnosti jednotlivých složek, hydratačních mechanismů a základních vlastností s využitím tepelně aktivovaného illito-kaolinitového jílu. Ve srovnání s běžně používanými vysoce hodnotnými kaolinitovými jíli má tato vstupní surovina menší obsah kaolinitu a výrazné množství illitu. Její využití se tedy jeví jako ekonomicky výhodné a environmentálně příznivé, protože umožňuje zpracování lokálně dostupných a méně kvalitních jílů.

K125 - Katedra technického zařízení budov

Výstřikové charakteristiky sprinklerových hlavic

Vedoucí: Ing. Pavla Hofbauer Pechová, Ph.D.

Seminární práce a následná diplomová práce bude zaměřena na testování závislosti výstřikové charakteristiky sprinklerových hlavic na použitém tlaku vody. Před samotným testováním bude nutné zpracovat rešerši týkající se různých metod testování výstřikové charakteristiky sprinklerových hlavic s důrazem na kelímkovou metodu (nutná práce s anglicky psaným textem). Následně bude závislost výstřikové charakteristiky sprinklerových hlavic na použitém tlaku vody touto metodou zkoušena.

Testování nejmenšího hasicího zařízení na světě

Vedoucí: Ing. Pavla Hofbauer Pechová, Ph.D.

Seminární práce a následná diplomová práce bude zaměřena na testování nejmenšího hasicího zařízení na světě v zapůjčeném demonstrátoru. Půjde o testování desek plošných spojů, a hledání nejvhodnější pozice pro zabudování nejmenšího hasicího zařízení, aby byla rychlost reakce co největší. Zkoušky budou koordinovány ve spolupráci s Německou vývojovou firmou.

Řešení SSHZ sprinklerového typu ve skladovacích prostorách

Vedoucí: Ing. Ilona Koubková, Ph.D.

Využití odborného materiálu pro budoucí návrh SSHZ ve skladovacím prostoru. Posouzení využití různých sprinklerových hlavic s ohledem na tepelnou odezvu ( RTI index ) a průtok sprinklerem.

Řešení SSHZ sprinklerového typu v administrativní budově

Vedoucí: Ing. Ilona Koubková, Ph.D.

Využití materiálů pro budoucí návrh SSHZ sprinklerového typu pro administrativní budovu. Možnosti návrhu různých sprinklerových hlavic s ohledem na tepelnou odezvu ( RTI index ) a průtok sprinklerem.

K133 - Katedra betonových a zděných konstrukcí

Experimentální a numerická analýza různých druhů betonů tunelových ostění vystavených požáru

Vedoucí: Ing. Radek Štefan, Ph.D.

Provedení požární zkoušky různých druhů betonů tunelových ostění vystavených požáru v požární zkušebně. Kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení zkoušky – sdílení tepla, vznik a rozsah odštěpování. Numerická simulace zkoušky. Porovnání a anylýza výsledků. Doporučení pro praxi a pro další výzkum.

Analýza vlivu ochranné vrstvy na požární odolnost železobetonových prvků zesílených inovativním systémem uhlíkových lamel

Vedoucí: Ing. Jakub Holan, Ph.D.

Experimentální ověření odolnosti nově vyvíjených uhlíkových lamel proti požáru (s ochrannou omítkou i bez ochranné omítky) – provedení malorozměrových experimentů v laboratoři FSv, porovnání výsledků, formulace závěrů. Návrh experimentálního setupu pro velkorozměrové zkoušky v požární zkušebně – návrh rozměrů prvků, vyztužení prvků, zesílení prvků. Spolupráce na přípravě výroby velkorozměrových prvků pro požární experiment v požární zkušebně – příprava bednění, vyztužování, betonáž.

Vývoj softwarových nástrojů pro posuzování požární odolnosti betonových konstrukcí

Vedoucí: Ing. Martin Benýšek, Ph.D.

Vývoj výpočetních nástrojů pro posouzení požární odolnosti různých konstrukčních prvků betonových konstrukcí. S ohledem na moderní trendy bude vývoj zaměřen na webové aplikace. Porovnání bude provedeno jak s dostupnými výpočetními nástroji, tak pomocí ručních výpočtů. Pro aplikace budou vytvořeny grafické algoritmy.

K134 - Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Numerický výpočet ocelového prvku se styčníky

Vedoucí: prof. Ing. František Wald, CSc.

Shrnutí stávajícího stavu problematiky, seznámení s experimenty, materiálový model, definice únosnosti, analytické řešení, numerická simulace, numerický výpočtový model, studie citlivosti na parametry, vliv styčníků.

Vliv pláště na chování ocelové konstrukce haly při požáru

Vedoucí: doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D.

Studie vlivu opláštění, podílení se na plánování velkorozměrové požární zkoušky, uskutečnění (září 2025) a vyhodnocení zkoušky, posouzení vlivu pláště na chování ocelové konstrukce při požáru – numericky, analyticky

Tečení oceli při zvýšených teplotách

Vedoucí: doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D.

Studie vlivu tečení při zvýšených teplotách na chování oceli, provedení tahových zkoušek se zahříváním indukčním ohřívačem (jaro 2025), numerický model.

Příspěvek dřevěného obkladu k požárnímu zatížení

Vedoucí: doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D.

Shrnutí problematiky, ověření navrženého analytického postupu do budoucí normy EN 1991-1-2 pomocí experimentů z literatury a pomocí numerického modelu, doporučení pro budoucí návrhovou metodu.

Vliv změny měřítka požární zkoušky na výsledky v numerickém modelu

Vedoucí: doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D.

Shrnutí dosavadních poznatků, plánování a zkouška hoření vzorku malého a středního měřítka, numerický model, ověření vstupů na výsledky modelu.

Tenkostěnné kování ve spojích dřevěných konstrukcí za zvýšené teploty

Vedoucí: Ing. Lukáš Velebil, Ph.D.

Shrnutí stávajícího stavu problematiky, seznámení s experimenty, materiálový model, definice únosnosti, analytické řešení, numerická simulace, numerický výpočtový model, studie citlivosti na parametry.

Studie přítomnosti dřevěného obkladu na nehořlavých obvodových stěnách

Vedoucí: Ing. Jakub Šejna

Přítomnost dřevěného obkladu na nehořlavých obvodových stěnách ovlivňuje vývoj požárně nebezpečného prostoru, respektive stanovuje, kde PNP je vhodné počítat podle normové teplotní křivky a kde je již vhodné použít jiný model požáru. Parametrická studie využitím pravděpodobnostních přístupů a skriptování v PYTHON umožňuje odhadnout různé scénáře požáru, zkoumané geometrie a hodnotit rizika.

Chování skleněných konstrukcí za zvýšených teplot

Vedoucí: Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. | Konzultantka: prof. Ing. Martina Eliášová, CSc.

Práce se zaměří na chování skleněných konstrukcí za zvýšených teplot.