Archiv závěrečných prací

Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část zahrnuje literární rešerši, ve které je shrnutý současný stav poznání z hlediska materiálů používaných v budovách pro bydlení a z hlediska charakteristiky požárních parametrů zařízení budov. Součástí této rešerše je také představení metod, které jsou využívané při požárních zkouškách. Dále byly představeny dostupné databáze obsahující nábytek běžně se vyskytující v hotelových pokojích. Z vybraných databází se zvolily předměty s podobnými vlastnostmi, jako má zvolený nábytek v praktické části. V rámci praktické části byly vybrány kusy nábytku, které se nejčastěji vyskytují v hotelových prostorách. Pro tyto předměty byly provedeny experimentální měření v rámci RCT, konkrétně vně místnosti. Při všech měření se zaznamenávaly základní požární parametry. Motivací této diplomové práce je stanovit hlavní požární parametry nábytku nacházejícího se v hotelových pokojích.

Tato práce je zaměřena na problematiku posuzování požárem namáhaných konstrukcí pro účely požárního vyšetřování. Pro získání uceleného přehledu o analýze konstrukcí po požáru bylo provedeno shrnutí problematiky rozvoje požáru a účinků požáru na konstrukce v souvislosti s požárním vyšetřováním. Hlavní zaměření je pak na konstrukce s využitím sádrokartonových deskových materiálů jako opláštění konstrukce. Na to navazuje i praktická část a její součástí je i optimalizace zkušební pece použité pro zkoušky deskových materiálů.

Tato práce je zaměřena na princip požárního vyšetřování s následnou teoretickou analýzou parametrů, které ovlivňují samotnou degradaci sádrokartonových desek. Na to navazuje i praktická část této práce, která je věnována experimentálnímu ověření parametrů, které způsobují degradaci sádrokartonových desek, a to jak z hlediska tepelného namáhání, tak vlastností samotných sádrokartonových desek.

Fasádní systém představuje z požárního hlediska jedno z nejkritičtějších míst objektu, zároveň je ale její neodmyslitelnou součástí. Fasáda nejenže definuje architektonický vzhled, ale také chrání budovu před nepříznivými klimatickými vlivy a udržuje v interiéru příjemné tepelné prostředí. Rozsáhlý výběr materiálů a konstrukčního provedení přináší do požární bezpečnosti významné riziko a je vyžadováno zvýšené pozornosti při jeho návrhu. Je nezbytné zabránit šíření požáru po fasádě i v dutině větraných systémů. V Evropské unii se vyvíjí nová metodika hodnocení požární bezpečnosti fasádních systémů. Cílem projektu je sjednotit evropský přístup k hodnocení požární bezpečnosti fasád. Diplomová práce je součástí přípravy na normalizační rozborový úkol pro požární bezpečnost skládaných fasádních systémů. První část diplomové práce se věnuje současnému stavu poznání dílčích částí větraných fasád, jejich materiálovému a konstrukčnímu řešení. V rámci této části jsou také popsána požární rizika větrané fasády, byl vypracován souhrn závažných fasádních požárů, okrajově byly zmíněny aktuální normové požadavky na větrané fasády v ČR a současný stav požárních zkoušek. V závěru této části je uvedena rešerše aktuálního vývoje jednotné evropské metodiky pro hodnocení požární bezpečnosti fasád. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na analýzu rizika příspěvku dílčích částí větrané fasády k rozvoji požáru. V poslední části diplomové práce je vytvořena požární simulace s využitím matematického CFD modelu. Jsou vytvořeny dva modely v programu FDS, na kterých je posuzován vliv šíření požáru ve větrané dutině. Závěr diplomové práce se věnuje porovnání a zhodnocení výsledných CFD modelů a doporučení pro navazující výzkum. V rámci přílohy diplomové práce byl vytvořen katalog materiálů jednotlivých prvků na větrané fasádě.

Jedním z klíčových témat v oblasti požární ochrany je posuzování fasádních systémů z hlediska požární bezpečnosti. V EU se momentálně vyvíjí nová metodika pro velkorozměrové zkoušení požárních vlastností fasádních systémů. Cílem je sjednotit postup zkoušení v celé EU. Jedna z navrhovaných zkoušek bude vycházet z aktuálně platné britské normy BS 8414 a bude představovat velkorozměrovou požární zkoušku s velkým účinkem požáru. Při provádění požárních zkoušek ve zkušebních halách je klíčové vytvořit takové prostředí, které bude poskytovat spolehlivé a opakovatelné výsledky. Ve vnitřním prostředí může průběh zkoušky ovlivnit například teplota okolí, vlhkost vzduchu nebo přísun a ventilace vzduchu. Zásadní však může být účinek zpětné radiace od okolních odrazivých povrchů zpět na zkušební vzorek. První část teoretické práce je věnována současnému stavu poznání v oblasti požárních zkoušek fasád a aktuálnímu vývoji jednotné evropské metodiky pro velkorozměrové zkoušení fasádních systémů. Další část se věnuje popisu aktuálních aktivit v oblasti velkorozměrového zkoušení v ČR. V následující kapitole je podrobně popsána problematika účinku zpětné radiace odraženého od okolních konstrukcí zpět na zkušební vzorek. Práce se také zabývá popisem skutečného požáru fasády bytového domu ve Valencii. Poslední část je věnována požárním simulacím s využitím matematického CFD modelu. V této případové studii jsou vytvořeny modely v programu FDS, na kterých je zkoumáno, zda mohou okolní povrchy ovlivnit testovaný fasádní systém z hlediska zpětné radiace. Princip numerických modelů je založen na porovnávání dvou modelů, kdy jeden je vytvořen bez okolních odrazivých konstrukcí. Závěr práce je zaměřen na podrobné zkoumání výsledných hodnot z obou modelů a na doporučení pro navazující výzkum.

Fasády budov představují klíčový estetický i funkční prvek. Současné možnosti jejich provedení jsou velmi rozmanité od různých fasádních systémů až po materiály, které zásadně ovlivňují vnitřní prostředí budov. Fasádní systémy se však liší nejen konstrukčním provedením, ale také požárními riziky. Úvod této práce se zaměřuje na aktuální poznatky v oblasti šíření požáru na fasádách a analyzuje chování vnějšího požáru s ohledem na různé faktory. Další část popisuje vliv typu fasádního systému na chování při požáru. Součástí práce jsou také příklady požárů výškových budov, které se šířily především po fasádě. Vzhledem k rozdílným požadavkům na požární bezpečnost fasád a obvodových stěn v České republice a zahraničí je těmto rozdílům věnována následující kapitola. Poslední kapitola teoretické části se zabývá kritérii stanovenými pro požární pás při zkoušce požární odolnosti. Praktická část práce je zaměřena na simulace matematických modelů, konkrétně požárních vzorků požárních pásů. Celkem jsou analyzovány tři modely první slouží jako referenční, zatímco druhý zkoumá požární pás z ne-hořlavých materiálů v konstrukci DP1. Ve třetím modelu je simulována požární zkouška požárního pásu konstrukce DP2, zahrnující hořlavou nosnou konstrukci, opláštěnou nehořlavými materiály. Tyto dva modely jsou následně porovnány s výsledky reálné požární zkoušky, která zahrnovala vzorky konstrukcí DP1 a DP2. Pro vzorek DP2 byl použit fasádní panel Envilop Fire. Výsledky simulací i požární zkoušky jsou nakonec porovnány a zhodnoceny v diskusi.

This thesis deals with the analysis of evacuation variables related to person dimensions, particularly with respect to the area occupied by a person in a space, and the possibility of updating or refining these variables. The theoretical part focuses on a literature search of evacuation variables directly influenced by person dimensions, other disciplines concerned with person dimensions, and briefly on the possibilities and capabilities of evacuation software to represent a person in a simulation. The practical part of the thesis describes the development of an experimental method for obtaining person dimensions using depth cameras, from laboratory experiments leading to optimization to the practical application of the developed method outside laboratory conditions in order to observe the progress, limitations, and possibility of obtaining a wider range of data. The practical part concludes with an evaluation of the experiment in terms of applicability and usability and also summarizes the important features, derived from the data obtained.

V úvodní části diplomové práce je podrobně rozebrán provoz a provozní charakteristiky divadel. Na ně navazující povinnosti pro provozovatele ve vztahu k požární bezpečnosti s návazností na platnou legislativu. V další kapitole je pro příklad uvedeno několik skutečných historických a novodobých požárů divadel ve vztahu ke škodám a k příčině požárům. Na tuto kapitolu přímo navazuje analýza požární bezpečnosti Národního divadla, která je jakýmsi vzorem spojení požární bezpečnosti s historickým a kulturním objektem. Navazující kapitola studuje projektování divadel z hlediska požární bezpečnosti staveb s návazností na platnou legislativu. Jsou uvedeny základní projekční povinnosti, na které by se v navrhování divadel nemělo zapomínat. Zejména se pak jedná o rozdělení na požární úseky, únikové cesty a požárně bezpečností zařízení. V předposlední kapitole je vytvořena případová studie divadelního prostoru, která dokazuje několika simulacemi, v programech FDS, Argos, CFAST a Pathfinder, vztah velkého prostoru k teplotám pří požáru, k výšce kouřové vrstvy a s tím spojená evakuace osob. Další kapitola je zaměřena na evakuaci osob z divadel. Je provedeno srovnání reálné evakuace, provedené v divadle Minor za účasti HZS ČR, s matematickým (Pathfinder) a numerickým modelem (ČSN). V závěrečné kapitole jsou shrnuty poznatky a doporučení z celé práce. 

Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace osob a podrobněji se zaměřuje na specifické podmínky evakuace v mateřských školách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je zpracována rešerše současného stavu řešené problematiky s ohledem na kodex požárních norem v ČR a směry a přístupy v požárním inženýrství, které jsou v současné době k dispozici. Součástí teoretické části je základní rozbor možností využití matematického modelování jako predikce evakuačního procesu. Zvláštní pozornost je věnována specifickým parametrům pohybu a chování dětí, shrnuty jsou dosavadní poznatky a návrhové metody pro popis evakuace dětí a jejich začlenění do legislativních prostředků. Praktická část práce se zabývá zpracováním podmínek evakuace konkrétních budov mateřské školy, které je založeno na uskutečnění a vyhodnocení dvou cvičných evakuací. Analyzovanými parametry jsou rychlost pohybu osob, celková doba evakuace, časové zpoždění do zahájení evakuace a popis chování osob. Parametr celkové doby evakuace je dále porovnán s výsledky dalších dvou přístupových metod: výpočtem doby evakuace dle projektových norem řady ČSN 73 08xx a počítačové simulace evakuace budovy mateřské školy v programu Pathfinder. 

Diplomová práce je zaměřena na problematiku velkorozměrové požární zkoušky Room Corner Test. Teoretická část obsahuje seznámení s principy požární zkoušky Room Corner Test a s principy malorozměrových požárních zkoušek. Představuje také veličiny měřené během požárních zkoušek a přístroje, které je měří. Praktická část se věnuje tvorbě matematických modelů zkoušky pro 4 materiálové varianty. Tyto matematické simulace jsou vypočteny pomocí výpočetního programu FDS. 

Předmětem této diplomové práce je aplikace nových předpisů v oblasti požární bezpečnosti staveb při návrhu požárně bezpečnostních zařízení, zejména norem pro navrhování elektrické požární signalizace. Seznamuje se současným stavem problematiky – s příklady reálných požáru, se statistikami a s požadavky norem a předpisů v oblasti elektrické požární signalizace. V diplomové práci jsou popsány zkušenosti s realizací a podmínkami fungování elektrické požární signalizace v praxi a při dokončování staveb. Pro představení reálných řešení v praxi jsou vybrány tři reprezentativní vzorky budov – stávající budova z 80 let (po rekonstrukci), výškový objekt realizovaný v roce 2010 a průmyslový objekt, který je v současné době uprostřed rekonstrukce. Závěr obsahuje poznatky z praxe, z kterých vychází doporučení pro projektanty, realizátory a provozovatele objektů se složitými podmínkami fungování elektrické požární signalizace. 

Diplomová práce se zabývá problematikou vnějších kontaktních zateplovacích systémů, také nazývaných ETICS, z hlediska požární bezpečnosti. Popisuje jednotlivé materiály skladby ETICS, a řeší požárně technické požadavky na zateplení novostaveb i dodatečného zateplení stávajících objektů. Zejména z hlediska použití hořlavých tepelných izolantů, jako pěnový polystyren a nehořlavých, jako minerální vlna. Zde navazuje seznámení s jednotlivými požárními zkouškami reakce na oheň ETICS. Zkoušky malých rozměrů klasifikují výrobky do tříd reakce na oheň. Zkoušky středních a velkých rozměrů testují atypické detaily ETICS, jako nadpraží okenních otvorů nebo založení systému v oblasti soklu objektu. Práce dále analyzuje možný vliv větru na průběh požáru. A navazuje záměrem určit nejnepříznivější směr a rychlost působení větru na rozvoj plamene u zkoušky středního rozměru. To tvoří podklad pro přípravu a realizaci laboratorního experimentu ve formě zkoušky reakce na oheň ETICS středního rozměru se zahrnutím vlivu větru. Závěrem laboratorního experimentu je jeho porovnání s již dříve proběhlou požární zkouškou bez vlivu větru. A porovnání laboratorního experimentu s matematickým CFD modelem, vytvořeným programem FDS (Fire Dynamics Simulator). 

Předmětem této diplomové práce je analýza materiálového a konstrukčního systémového řešení požárních ucpávek používaných v praxi. Dále se práce zaměřuje na popis zkušebních a klasifikačních metod stanovení požární odolnosti požárních ucpávek, problematiku nejednotnosti výkladu legislativy a možnosti vlivu stárnutí u stěrkových hmot. Experimentální část popisuje tři zkušební postupy a proces stárnutí. Výsledky zkoušek hodnotí změnu chování u ablativních a intumescentních materiálů. Dalším kritériem je pozorování vlastností stěrkových hmot, u kterých nebyly dodrženy správné technologické postupy při aplikaci. 

Předmětem diplomové práce je analýza požární bezpečnosti stropního panelu z vysokohodnotného betonu a se specifickým řešením materiálového složení stropní vložky. Analýza je zaměřená na optimalizaci vhodného materiálového řešení tak, aby tato konstrukce dosahovala nejvyšších možných parametrů z hlediska kritérií udržitelné výstavby. První část práce se zaměřuje na objasnění řešené problematiky z hlediska požární bezpečnosti staveb, konkrétně problematiku požární odolnosti a druhu konstrukce z požárního hlediska. Navazuje popis materiálů pro stropní panel z hlediska environmentální zátěže, recyklovatelnosti a jejich tepelně a požárně technických charakteristik. V praktické části se práce věnuje čtyřem experimentům: (i) zkoušce požárně technických charakteristik výplňového materiálu stropní vložky pomocí kalorimetru; (ii) ověření vybraných tepelně technických charakteristik vysokohodnotného betonu pomocí zjednodušené metodiky; (iii) rozložení teploty po průřezu stropního panelu na základě teplotního zatížení normovou teplotní křivkou pomocí softwaru; (iv) malorozměrové požární zkoušce vybrané skladby stropního panelu. 

Tato diplomová práce se zabývá problematikou textilních roletových požárních uzávěrů a je rozdělena na teoretickou a experimentální část. Na úvod teoretické části práce je věnována pozornost obecně roletovým požárním uzávěrům a požadavkům na tyto uzávěry. Následně se podrobněji zaměřuje na svisle posuvné textilní roletové požární uzávěry, rozebírá jejich konstrukční řešení, věnuje se možnostem současného trhu jak s uzávěry typu EW, tak především s uzávěry typu EI. Práce seznamuje s náročným procesem zkoušení těchto uzávěrů před uvedením na trh a upozorňuje také na nejasnosti a nedostatky spojené s návrhem provozem textilních roletových požárních uzávěrů. Podstatnou částí této práce je snaha najít potenciálně vhodnou materiálovou skladbu pro textilní roletové požární uzávěry typu EI. Na závěr teoretické části práce jsou vymezeny a popsány materiály využité v experimentální části. Experimentální část práce se skládá ze dvou požárních zkoušek. Nejprve je proveden předběžné laboratorní posouzení, kdy je pomocí bodového zatížení plamenem konstantní teploty posuzována vhodnost navržených sendvičových skladeb a použitých materiálů s uvážením vlivu skladeb na celkové konstrukční řešení roletového uzávěru. Pozornost je také věnována smyslu a vlivu jednotlivých použitých vrstev. Na základě výsledků této předběžné laboratorní analýzy jsou vybrané skladby podrobeny modifikované zkoušce požární odolnosti. Při této zkoušce jsou skladby zatíženy normovým požárem za cílem zjištění jejich přibližné požární odolnosti, včetně analýzy chování jednotlivých použitých materiálů při působení vysokých teplot. Sledovány jsou i vlivy konstrukčních spojů materiálů. Na závěr práce jsou na základě výsledků experimentální části uvedena doporučení pro případnou velkorozměrovou zkoušku požární odolnosti či další potřebné malorozměrné zkoušky. 

Diplomová práca je zameraná na požiare automobilov všeobecne, aj vo vzťahu k stavebným konštrukciám a požiarnej bezpečnosti stavieb. Dôležitým ukazovateľom je pritom rýchlosť uvoľňovania tepla, ktorej sa časť práce venuje. V práci je taktiež rozbor niektorých najhlavnejších príčin vzniku požiarov osobných automobilov a príklady veľkorozmerových požiarnych skúšok vykonaných v Českej a Slovenskej republike. V praktickej časti sú spracované dva experimenty. Prvým je analýza veľkorozmerovej požiarnej skúšky osobného automobilu Škoda Fabia combi na ČVUT UCEEB v Buštěhradě. V celej praktickej časti týkajúcej sa tohto experimentu sú podrobnosti k príprave a priebehu skúšky a vyhodnotenie získaných dát. Druhým experimentom spracovaným v tejto diplomovej práci sú malorozmerové požiarne skúšky automobilového recyklátu – materiálu Stered. 

Diplomová práce se zabývá mlhovým hasicím zařízením. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde jsou představeny vodní mlha a její vlastnosti ovlivňující funkci a použití, typy mlhových zařízení, typy soustav a jejich části a způsoby zdolávání ohně. Druhá část obsahuje matematické modely, které ověřují možnost použití mlhového hasicího zařízení ve větrané požární komoře. Jsou zde porovnány různé kombinace hašení požárů a možnost ochrany konstrukcí. 

Diplomová práce má dvě hlavní části. První část je teoretická, zahrnuje úvod do problematiky, především pak současný stav u minerálních tepelných izolantů, jejich vlastnosti, způsoby ověřování vybraných vlastností na specializovaných pracovištích. Práce je zaměřena na zkoumání chování vybraných materiálů za podmínek požáru, které jsou simulovány tepelným namáháním. Druhá část se pak zabývá degradací minerálních izolantů za vysokých teplot a ověřením teoretických předpokladů působení tepelného namáhání na vybrané konkrétní vzorky z minerálních izolantů, aplikuje navrženou metodiku měření součinitele tepelné vodivosti na skutečných vzorcích a vyhodnocuje výsledky toho experimentu. 

Úvodní část diplomové práce se věnuje problematice požárně dělících stěn a zkoušení jejich požární odolnosti se zaměřením na vnitřní nenosné stěny, převážně montované. Hlavní část práce je pak zaměřena na rozbor a vyhodnocení provedených požárních malorozměrových experimentů. V této praktické části jsou popsány a zpracovány dva experimenty. V prvním experimentu je sledován a vyhodnocen rozdíl hoření dřevěné hranice a dřevěné hranice s vodorovnými proklady pomocí OSB desek. V rámci druhého experimentu je pak sledováno hoření a průběh teplot v navrženém zkušebním boxu z plynosilikátových tvárnic při hoření modifikované dřevěné hranice s vodorovnými proklady. Průběh teplot dosažených ve zkušebním boxu v případě dřevěné hranice s vodorovnými proklady pomocí OSB desek byl porovnáván s průběhem normové teplotní křivky ISO834. Cílem modifikace dřevěné hranice bylo maximálně se přiblížit průběhu teplot normové teplotní křivky ISO834, pomocí které jsou zkoušeny požární konstrukce. Součástí druhého experimentu je také návrh a posouzení vzorku subtilní požární stěny s dřevěným rámem, tento vzorek byl součástí zkušebního boxu a byl posouzen z hlediska své požární odolnosti. 

Diplomová práce se zaměřuje na podhledové konstrukce, tvořící společně se stropní konstrukcí dutinu, která má specifické chování za účinků požáru. Úvodní část charakterizuje jednotlivé typy podhledových konstrukcí, druhy materiálů ochranných desek, požární zkoušky podhledů a chování dutiny za účinků požáru při požárních zkouškách. Praktická část diplomové práce je v úvodu zaměřena na přípravu jednotlivých experimentů provedených ve zkušebním boxu, které byly nejdříve matematicky vymodelované. První experiment sleduje a vyhodnocuje rozdílný průběh hoření dřevěné hranice a dřevěné hranice proložené OSB deskami za účelem zvýšení doby hoření a teploty v otevřeném zkušebním boxu. Druhý experiment je zaměřen na chování dutiny za průběhu teplot blížících se normové teplotní křivce. Těchto teplot je docíleno proložením dřevěné hranice OSB deskami v uzavřeném zkušebním boxu. 

Diplomová práce se v úvodní části věnuje přírodním stavebním materiálům, jejich vlastnostem a zkouškám věnujícím se požární odolnosti jimž byly tyto materiály vystaveny. Práce se především zaměřuje na materiály jako sláma, hliněná omítka a konopný beton. Specifické obvodové stěny s dřevěnou nosnou kostrou, které jsou analyzovány ve výpočetních modelech. Smyslem modelování je pomocí 2D teplotní analýzy průřezu obvodové stěny zjistit vliv jednotlivých vrstev na prostup tepla konstrukcí. Součástí této práce jsou tři experimenty. Dva slouží k určení součinitelů tepelné vodivosti a měrné tepelné kapacity hliněné omítky a konopného betonu. Poslední experiment se věnuje vznětlivosti slámy. Experimenty slouží též k pozorování chování jednotlivých materiálů po jejich degradaci teplotou. 

Diplomová práce je rozdělena na dvě části, a to na současný stav poznání a experimentální část. Současný stav poznání shrnuje metody pro hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn. Jednotlivé metody jsou stručně popsány. Jedná se o výpočetní metody (hustota tepelného toku, množství uvolněného tepla, matematické modely) a požární zkoušky (zkouška požární odolnosti, zkouška třídy reakce na oheň fasád a kónická kalorimetrie). Experimentální část navazuje na stav poznání a je rozdělena na dva dílčí experimenty. Experiment 1 je zaměřen na zkoušku dřevovláknité desky s omítkou v kónickém kalorimetru. Experiment 2 se zabývá alternativní zkouškou požární uzavřenosti. V rámci experimentu je navržena požární pec ve dvojím provedení – referenční pec a pec s požárním obkladem. Pece jsou namodelovány a následně zkoušeny. Dále je provedeno srovnání matematického modelu a experimentu. V závěru je uvedeno shrnutí a doporučení zkoušení požární uzavřenosti. 

Diplomová práce se zabývá hořlavými kapalinami se zaměřením na hoření kapaliny v nádobě. Definuje důležité požárně technické charakteristiky kapalin. Dále popisuje parametry, které ovlivňují proces hoření kapaliny tzn. teplotu varu, rychlost odhořívání, průběh HRR nebo charakteristiku plamene, přičemž zmiňuje i možnosti následného hašení kapalin. Práce dále uvádí způsoby přenosu tepla v hořící kapalině, tj. kondukci, konvekci a radiaci. Praktická část práce se věnuje provedeným experimentům, které jsou následně simulovány v matematickém CFD modelu pomocí software FDS. Experimenty jsou zaměřeny, jak na volné hoření, tak hoření v místnosti, a to motorové nafty a methanolu. Sledovanou hodnotou je hmotnostní úbytek, ze kterého se pomocí analytických výpočtů získávají další parametry hoření – HRR, doba trvání hoření a charakteristika plamene. Praktická část diplomové práce se věnuje i kalibrační methanolové zkoušce kalorimetru s následným porovnáním hodnot z předchozího experimentu. 

Diplomová práce se zabývá rozdílem v posuzování odstupových vzdáleností od pergol a přístřešků. Cílem práce je zjištění vlivu střešního pláště na šíření a rozvoj požáru. Teoretická část pojednává o problematice určování odstupových vzdáleností obecně od stavebních objektů i od pergol a přístřešků. Dle norem požární bezpečnosti se pergola a přístřešek dají z hlediska odstupových vzdáleností posuzovat jako otevřený objekt nebo volný sklad, kde každý z těchto objektů má specifický postup pro výpočet odstupových vzdáleností. Praktická část diplomové práce se zabývá vizuálním a numerickým rozborem požáru fyzikálních modelů pergoly a přístřešku. První část řeší matematickou CFD simulaci požáru pergoly a přístřešku s následným vizuálním i numerickým vyhodnocením. Pozornost je kladena na šíření požáru v oblasti střešního pláště. Větší důraz je kladen na požární experiment modelu pergoly a přístřešku, kde je sledován rozvoj a šíření požáru u pergoly bez střešního pláště a u přístřešku se střešním pláštěm. Matematické CFD simulace jsou v samostatné části porovnány s požárními experimenty za účelem jejich validace. Závěr práce se věnuje vyhodnocení získaných poznatků a řeší jejich aplikaci při stanovení odstupových vzdáleností od pergol a přístřešků, a to především z hlediska výše požárního rizika a velikosti požárně otevřených ploch. 

Předmětem této diplomové práce je problematika požárních rizik vzduchotechnických systémů. První část je věnována obecným znalostem. Popsány jsou základní vzduchotechnické systémy budov, materiálové řešení potrubních rozvodů a jejich izolací. Z hlediska požární bezpečnosti staveb pak klasifikace dle tříd reakce na oheň a zkoušení požární odolnosti vzduchotechnických potrubí a požárních klapek. Shrnuty jsou komponenty s požárními vlastnosti osazované na potrubí, tj. požární klapky, požární stěnové uzávěry a ventily. Konkrétními příklady reálných požárů je poukázáno na nejčastější příčiny vzniku a rozšíření požáru souvisejících s větracími systémy budov. Šíření požáru vzduchotechnickým zařízením je řešeno v národní normě ČSN 73 0872 z roku 1996. Práce dále řeší problematiku neaktuálnosti této normy a možné body její změny. Druhá polovina práce je věnována matematickým modelům šíření účinků požáru vzduchotechnickým potrubím a jejich ověření na laboratorním požárním experimentu. Jedná se o celkem pět malorozměrových požárních zkoušek, které mají za úkol sledovat teploty uvnitř potrubí a na jeho povrchu. Zkoušky jsou zaměřeny na sledování chování pozinkovaného a textilního materiálu používaného na potrubní rozvody. 

Diplomová práce se zabývá prostupem tepelného toku vodní clonou. V práci jsou definovány jak technické pojmy spojené s problematikou návrhu vodních clon, tak fyzikální zákony, jimiž lze chování vodních clon popsat. V diplomové práci je popsáno zařízení vodní clony s detailnějším zaměřením na koncové prvky pro vodní clony, tj. hubice s plochým výstřikovým proudem. Jádro práce spočívá v popsání klíčových jevů, které se odehrávají v rozstřikovém kuželu včetně působení účinků požáru na tento kužel. Zároveň jsou popsány možnosti pro měření vybraných charakteristik, např. tepelný tok nebo velikost vodních kapek. V neposlední řadě je v práci uveden analytický návrh vodní clony. V části řešeného příkladu je měřen tepelný tok při prostupu tepla vodní clonou. Příklad je simulován pomocí CFD modelu s využitím softwaru FDS. 

Integrace a bezpečnost komínových systémů v moderních stavbách je v současné době podstatným hlediskem při jejich navrhování. Cílem této práce je upozornit na problematický aspekt vysoké teploty vnějšího povrchu komínového tělesa při prostupu izolovanou stavební konstrukcí. V úvodu práce je seznámeno se současný stavem poznání v problematice navrhování komínů. V experimentální části je představena laboratorní teplotní zkouška, při které byly měřeny průběhy teplot ve vzorku střešní konstrukce, kterou procházelo komínové těleso. Následně jsou výsledky rozebírány a porovnávány. Jsou zde vysvětleny důvody zvyšující se teploty v izolační složce střešní konstrukce. Práce obsahuje návrh řešení za použití izolační šachty a kritický pohled na současnou legislativu. Závěr shrnuje a rekapituluje probíranou problematiku. 

Fasády tvoří dominantní prvky budov z estetického hlediska. Pro tyto účely se často používají obkladové materiály z přírodních i umělých materiálů. Mezi obkladem a tepelnou izolací je vytvářena větraná mezera. Tento systém vyžaduje velkou míru pozornosti při návrhu vnitřního prostředí budovy. Nicméně s takovou konstrukcí jsou spojena rizika v oblasti požární bezpečnosti. Úvod práce shrnuje současný stav v oblasti znalosti šíření vzduchu stavebními dutinami a shrnuje používané materiály v oblasti dvouplášťových fasád. Následující část se zabývá požárními riziky větraných fasádních systému a uvádí příklady skutečných požárů výškových budov a jejich specifika. Zkoušení fasádních systémů ve velkém měřítku a aktuálnímu vývoji evropské metodiky pro zkušební testy je vyčleněna další kapitola této práce. Poslední kapitola teoretické části rozebírá stávající normy českého požárního kodexu. Další část je věnována simulaci matematickému modelu, respektive požárnímu vzorku fasády s větranou dutinou se dvěma různými obkladovými materiály, které se liší svou reakcí na oheň. Prvním modelem je vzorek fasády s výhradně nehořlavými prvky a druhým modelem je stejný vzorek s obkladem z hořlavého deskového materiálu na bázi dřeva. Na obou modelech jsou sledovány teploty plynů v dutině a před obkladem, rychlost proudění horkých plynů v dutině, povrchové teploty obkladu a tlakové poměry v dutině. Tyto dva modely jsou porovnány s požární zkouškou, která zahrnovala vzorky odpovídající modelovaným scénářům. Požární zkoušce byl též podroben vzorek větrané fasády s obkladem z kompozitních sendvičových desek. Tyto hořlavé desky byly typu „bond“ s retardovaným polymerním jádrem. Výsledky modelu a požární zkoušky jsou porovnány a podrobeny diskuzi. 

Cílem práce je shrnutí problematiky měření teploty a rychlosti proudění v podmínkách zkoušky Room Corner Test, především se zaměřuje na typy používaných měřidel, princip měření a přepočet na žádané jednotky, dále také na možnosti a vliv připevnění měřidel, konkrétně termoelektrických článků k povrchu stropní konstrukce. Vše bylo řešeno teoreticky i prakticky, teoreticky pomocí literatury popisující jednotlivá měřící zařízení a udávající metodiku zkoušení, dále vytvořením matematických modelů v sotfwaru FDS (Fire Dynamics Simulator), který je založen na metodě CFD (Computational Fluid Dynamics). V matematických modelech byla vytvořena zkušební místnost (Room Corner Test) ve zmenšeném měřítku a zadefinována potřebná měřící zařízení. Praktickou částí je provedení požárního experimentu na základě jednoho matematického modelu, kde byly navíc zkoumány již zmíněné způsoby připevnění měřidel povrchových teplot. Výsledkem práce je popis získaných informací z matematických modelů i požárního experimentu a porovnání výsledků v jednotlivých matematických modelech a vybraného modelu s požárním experimentem. V neposlední řadě diplomová práce udává směr pro možnou navazující výzkumnou činnost. 

Diplomová práce poukazuje na problematiku uložení dřevěného prvku v blízkosti komínového tělesa v uzavřené hořlavé stavební konstrukci, kde je dřevěný prvek utěsněný, dlouhodobě tepelně degradovaný kumulovanou energií a existuje zde reálná možnost jeho samovznícení. K samovznícení často dochází po ukončení topné sezóny následkem kumulované energie. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část. V teoretické části jsou shrnuty poznatky ze současného stavu poznání, tzn. složení dřeva, jeho fyzikálních a mechanických vlastností, tepelných a požárních charakteristik, rizik tepelné degradace, rešerše legislativy a problematiky prostupů. Tato část je doplněna o konzultace s odborníky v oblasti komínových systémů a oblasti zjišťování příčin požárů Hasičského záchranného sboru České republiky. Experimentální část je rozdělena na dva experimenty. Experiment 1 se zaměřuje na dlouhodobou cyklickou tepelnou degradaci dřevěného prvku UV žárovkou, kdy jsou vytvořeny tři skupiny různě tepelně degradovaných vzorků smrkového dřeva. V experimentu 2 se tyto skupiny vzorků zkouší v kónickém kalorimetru a zkoumá se možnost a doba do vznícení. Dále se porovnávají jejich rychlosti uvolňování tepla a sleduje úbytek hmotnosti. 

Práce shrnuje materiálová a požární specifika v chování novodobých konstrukcí z tzv. textilního betonu (TRC – Textile Reinforcement Concrete) a publikuje první výsledky z indikativních zkoušek v požární laboratoři na UCEEB ČVUT, jejichž cíli bylo vystavení betonových vzorků (desek a trámků) z TRC normovému požáru (normové teplotní křivce dle ISO 834) včetně sledování změn mechanických vlastností. Stále častěji používané vysokohodnotné betony (HPC – High Performance Concrete), popřípadě ultravysokohodnotné betony (UHPC – Ultra High Performance Concrete) vynikají svými mechanickými parametry i pohledovou kvalitou. Podobně jako u tradičních betonových konstrukcí je nutné zvýšit jejich únosnost přidáním tahové výztuže. Vzhledem k požadavku na subtilní konstrukce je vhodné použití alternativního typu výztuže, který má dobrou odolnost proti chemické degradaci. Tyto typy alternativních výztuží nepotřebují tak masivní tloušťku krycí vrstvy, jako je tomu u konstrukcí s tradiční betonářskou výztuží, neboť HPC konstrukce jsou navrženy pouze s ohledem na spolupůsobení materiálů. Nejčastěji jsou proto používány výztuže na bázi textilních vláken z uhlíku, čediče nebo skla. Základní podmínkou pro použití těchto vláknitých výztuží je zajištění dostatečné soudržnosti a redistribuce napětí do celé plochy vlákna, aby bylo docíleno maximálního využití výztuže. Tato schopnost je umožněna přidáním povrchové úpravy, tzv. matrice, po celém jejím povrchu a průřezu, přičemž se na výrobu matrice používají nejčastěji syntetické pryskyřice. Tato vrstva při plném prosycení primárně zapojuje všechna vlákna do spolupůsobení se zbytkem betonové konstrukce, a zároveň má sekundární funkci v podobě ochranné vrstvy zajišťující dodatečnou ochranu proti atmosférické korozi. Výše zmíněné materiály, které dohromady tvoří TRC, jsou v současné době používány především pro nenosné konstrukce, jako jsou fasádní nebo designové prvky. Vzhledem k mechanickým vlastnostem zmíněného kompozitu mají tyto konstrukce vysoký potenciál pro použití v prutových nosných konstrukcích (sloupy, nosníky apod.). TRC konstrukce s sebou však nesou úskalí týkající se jejich chování za zvýšené teploty při požáru, neboť tehdy se zmíněný prvek rychleji prohřeje, a to zejména kvůli absenci větší tloušťky krycí vrstvy (obvykle tloušťka od cca 5 mm). Dochází tak k rychlému překročení teploty vzplanutí syntetické matrice a možnému ohrožení únosnosti a stability konstrukčního prvku vlivem odštěpení betonu a par vzniklých odpařením pryskyřice. Diskutabilní pro aplikaci v ČR může být rovněž klasifikace do druhu konstrukční části (DP1, DP2, DP3). Požární specifika nosných konstrukcí z textilního betonu Práce shrnuje materiálová a požární specifika v chování novodobých konstrukcí z tzv. textilního betonu (TRC – Textile Reinforcement Concrete) a publikuje první výsledky z indikativních zkoušek v požární laboratoři na UCEEB ČVUT, jejichž cíli bylo vystavení betonových vzorků (desek a trámků) z TRC normovému požáru (normové teplotní křivce dle ISO 834) včetně sledování změn mechanických vlastností. Stále častěji používané vysokohodnotné betony (HPC – High Performance Concrete), popřípadě ultravysokohodnotné betony (UHPC – Ultra High Performance Concrete) vynikají svými mechanickými parametry i pohledovou kvalitou. Podobně jako u tradičních betonových konstrukcí je nutné zvýšit jejich únosnost přidáním tahové výztuže. Vzhledem k požadavku na subtilní konstrukce je vhodné použití alternativního typu výztuže, který má dobrou odolnost proti chemické degradaci. Tyto typy alternativních výztuží nepotřebují tak masivní tloušťku krycí vrstvy, jako je tomu u konstrukcí s tradiční betonářskou výztuží, neboť HPC konstrukce jsou navrženy pouze s ohledem na spolupůsobení materiálů. Nejčastěji jsou proto používány výztuže na bázi textilních vláken z uhlíku, čediče nebo skla. Základní podmínkou pro použití těchto vláknitých výztuží je zajištění dostatečné soudržnosti a redistribuce napětí do celé plochy vlákna, aby bylo docíleno maximálního využití výztuže. Tato schopnost je umožněna přidáním povrchové úpravy, tzv. matrice, po celém jejím povrchu a průřezu, přičemž se na výrobu matrice používají nejčastěji syntetické pryskyřice. Tato vrstva při plném prosycení primárně zapojuje všechna vlákna do spolupůsobení se zbytkem betonové konstrukce, a zároveň má sekundární funkci v podobě ochranné vrstvy zajišťující dodatečnou ochranu proti atmosférické korozi. Výše zmíněné materiály, které dohromady tvoří TRC, jsou v současné době používány především pro nenosné konstrukce, jako jsou fasádní nebo designové prvky. Vzhledem k mechanickým vlastnostem zmíněného kompozitu mají tyto konstrukce vysoký potenciál pro použití v prutových nosných konstrukcích (sloupy, nosníky apod.). TRC konstrukce s sebou však nesou úskalí týkající se jejich chování za zvýšené teploty při požáru, neboť tehdy se zmíněný prvek rychleji prohřeje, a to zejména kvůli absenci větší tloušťky krycí vrstvy (obvykle tloušťka od cca 5 mm). Dochází tak k rychlému překročení teploty vzplanutí syntetické matrice a možnému ohrožení únosnosti a stability konstrukčního prvku vlivem odštěpení betonu a par vzniklých odpařením pryskyřice. Diskutabilní pro aplikaci v ČR může být rovněž klasifikace do druhu konstrukční části (DP1, DP2, DP3). 

Vlastnosti fasádních systémů se aktuálně stávají často diskutovaným tématem v souvislosti s oblastí požární ochrany. Napříč členskými státy Evropské unie neexistuje jednotný zkušební a klasifikační předpis. Členské země v současné době zkouší fasádní systémy podle zkušební normy platné na území jednoho nebo více států, což je často překážkou pro výrobce a projektanty v oboru požární bezpečnosti staveb. Řešením tohoto problému by měla být nová jednotná zkušební a klasifikační norma navržená Evropskou komisí, čemuž se bude věnovat tato diplomová práce, jež je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole je uvedena motivace pro řešení tohoto tématu a představena struktura práce. V druhé kapitole je řešen stav poznání týkající se daného tématu. V této části jsou popsány základní druhy fasádních systémů a jejich požární rizika v souvislosti s případovými studiemi závažných fasádních požárů. Dále je zde věnován prostor pro souhrn aktuálního stavu na poli zkušebnictví v České republice a srovnání se zbytkem Evropské unie. V neposlední řadě je v této části rozebrána a popsána navrhovaná metodika pro společné zkušebnictví. V poslední podkapitole této části jsou zmíněny některé již proběhlé experimenty týkající se řešeného tématu. Ve třetí kapitole se práce věnuje zkoušce obkladu typu „bond“ s polymerním jádrem, obsahujícím retardéry hoření v kónickém kalorimetru, za účelem získaní potřebných dat o rychlosti uvolňování tepla tohoto stavebního výrobku pro část výpočetní. Předposlední kapitola diplomové práce je věnována požárním simulacím s využitím matematického CFD modelu velkorozměrové požární zkoušky ve třech různých variantách v souladu s návrhem Evropské komise. Jednotlivé varianty matematických modelů se liší hořlavostí použitých materiálů a přítomností nebo absencí větrané dutiny. Modely jsou na závěr kapitoly podrobeny diskuzi a porovnány mezi sebou. Poslední kapitolou práce je závěr, kde jsou shrnuty hlavní řešené problémy a zjištění. 

Diplomová práce se zabývá tlakovými poměry a rychlostí proudění plynů v podmínkách požáru. Hlavním cílem práce je zmapovat tlakové a rychlostní poměry v CFD modelu středněrozměrové požární pece pro zkoušení požární odolnosti stavebních konstrukcí a výrobků na UCEEB ČVUT v Praze (dále jen zkušební peci). V teoretické části diplomové práce jsou popsány tlakové poměry a proudění plynů pro typickou požární situaci, tedy požár v místnosti s otvory, a s tím související analytické řešení. Dále teoretická část shrnuje měření tlaků a rychlosti proudění plynů za požární situace, a to se zaměřením na obousměrnou rychlostní sondu. V závěru teoretické části práce jsou popsány základní požadavky související s tématem diplomové práce na prostředí ve zkušebních požárních zařízeních, jako je zkušební pec. V řešené části diplomové práce bude představen upravený CFD model zkušební pece pro zkoumání tlakových a rychlostních poměrů. Dále bude popsán požární experiment na skutečné zkušební peci za účelem validace některých výsledků z CFD modelu zkušební pece. Závěr práce se věnuje vyhodnocení získaných výsledku a poznatků z CFD modelu a experimentu. 

Fasádní systém tvoří dominantní prvek každé budovy, proto je nutné jeho návrhu věnovat značnou pozornost. Ačkoliv jsou dnes převážně upřednostňovány kontaktní zateplovací systémy, nelze ovšem opomenout důležitou pozici větraných fasádních systémů na poli výstavby. Vzhledem k velkému množství soudobých materiálových možností, konstrukčních řešení a technologických postupů je současný stav z hlediska chování za požáru těchto fasádních systémů nedostatečný a normy, resp. normativní požadavky nejsou schopny na tento stav poznání adekvátně reagovat. S tím také úzce souvisí nejednotná zkušební metodika, která je roztříštěná po jednotlivých zemích Evropské unie, a představuje překážku pro výrobce a dodavatele komponent fasádního systému. Teoretická část této práce se zabývá současným stavem poznání, ve kterém je řešena skladba větraného fasádního systému a analýza požárních rizik větrané fasádní dutiny, dále rešerší stavu vývoje jednotné zkušební metodiky šíření požáru po fasádě a v poslední řadě soudobým normativním požadavkům jak v České republice, tak i pro porovnání ve vybraných zahraničních zemích. V rámci praktické části je věnován prostor matematickým CFD modelům chování požáru ve větrané dutině, které zkoumají vliv šířky dutiny na chování požáru v dutině větraného fasádního systému s nehořlavými výrobky. Dále také byly provedeny dvě série experimentů v požární laboratoři. První z nich navazuje na CFD model a zabývá se vlivem šířky dutiny na chování požáru, přičemž získané výsledky jsou porovnány s předpoklady a daty získanými z CFD modelů. Druhá série experimentů se zabývá zkoumáním vlivu orientace dřevěného obkladu na chování požáru šířícího se větraným fasádním systémem. Získané výsledky jsou poté podrobeny diskusi nezávisle na předchozím měření a CFD modelech vlivem odlišné konfigurace a okrajových podmínek této série experimentů. 

Tato diplomová práce se zabývá problematikou národní kategorizace do druhu konstrukční části v současné době označované jako DP1, DP2 a DP3. Jedná se o unikátní dělení konstrukcí, které tvoří základní pilíř při projektování požární bezpečnosti staveb. Prvotní zavedení kategorizace vycházelo z klasifikace tehdejších materiálů a technologií. Z důvodu jejich vývoje a inovativnosti v minulých desetiletích však dnes činí ve stavební praxi problémy z hlediska zatřiďování novějších stavebních výrobků či konstrukcí. Práce hledá historické souvislosti vzniku kategorizace, srovnává ji s dostupnými zahraničními přístupy a identifikuje soudobé problematické oblasti. Závěrem jsou rozebrány možné přístupy k řešení této situace včetně jejich kladů a záporů. 

Fasádní systém vytváří dominantní prvek budovy. Správný návrh funkční fasády vyžaduje velkou míru pozornosti. Větrané fasády se díky široké nabídce materiálových možností stávají častým prvkem moderního stavitelství. Správně zkonstruovaná a navržená větraná fasáda má pozitivní dopad na tepelně technické vlastnosti budovy. Na druhé straně, samotná fasáda představuje značné riziko z hlediska požární bezpečnosti staveb. Je nevyhnutné zabránit šíření požáru po fasádě objektu jako i šíření požáru ve větrané dutině fasádního systému. Šíření požáru v dutině větrané fasády může být omezeno pomocí požární bariéry. První část práce se věnuje současnému stavu poznání o větraných fasádách, jejich konstrukčnímu a materiálovému řešení jako i chybám spojeným s realizací těchto fasád. Teoretická část práce se dále zaměřuje na obecný popis požárních bariér, jejich kategorizaci, materiálové a konstrukční řešení. Část práce se zabývá životností požárních bariér, jejich vlivem na šíření účinku požáru v dutině větrané fasády jako i problematice dřevěných fasádních obkladů ve spojení s požárními bariérami. Práce se dále věnuje i porovnání požadavků na bariéry pro jednotlivé státy a způsobu provádění zkoušek fasádních systémů ve spojení s požárními bariérami. Druhá část práce se zabývá případovou studii, kterou je CFD model účinnosti bariéry ve větrané dutině. Cílem případové studie je poukázat na vliv požární bariéry uvnitř větrané dutiny fasádní sestavy. Vytvořený model reprezentuje jednoduchou konstrukci větrané fasády. Vypracované jsou tři varianty větrané fasády s 50 mm větranou dutinou. První variantou modelu je větraná fasáda bez požární bariéry. Druhá varianta uvažuje s požární bariérou, která je umístěna v dutině fasádní sestavy. Třetí varianta modelu je fasádní sestava s požární bariérou, která má přesah před fasádní obklad. Všechny tři varianty jsou z materiálového a konstrukčního hlediska stejné a jsou použité jenom nehořlavé materiály. Závěr práce je věnován porovnání výsledků z CFD modelu a zhodnocení vlivu požárních bariér na šíření požáru. 

Tato diplomová práce se zabývá historií a vývojem v oblasti požární bezpečnosti v Československu a později v České republice. Pro obor jako takový se jedná se o velice důležité téma, a to zejména z toho důvodu, že v dnešní době považujeme soubor českých technických norem požární bezpečnosti za samozřejmost. Cílem práce je přiblížit odborné veřejnosti období před vznikem souboru norem řady ČSN 73 08xx a také období, kdy vznikal. Práce také zmiňuje osobnosti, které se na vzniku a vývoji norem požární bezpečnosti podílely. Součástí této práce není rozbor norem po vstupu České republiky do Evropské unie, protože se jedná již o novější období. V práci je provedeno zhodnocení statistiky požáru v budovách v letech 1955-1994.  

Tato diplomová práce se zabývá analýzou evakuace osob z prostorů s řadami sedadel. V teoretické části je zvláštní důraz kladen na současný stav poznání a literární rešerši dostupné literatury zaměřené na tuto problematiku. Jsou zde uvedeny definice evakuace a základních pojmů souvisejících s evakuací. V této části jsou také prezentovány vybrané vědecké studie a legislativní požadavky aplikované v České republice. Praktická část se věnuje přípravě, realizaci a vyhodnocení evakuačního experimentu. Experiment je proveden s cílem získat nové poznatky a experimentální data v oblasti dynamiky a evakuace osob v omezených prostorech s uspořádanými řadami sedadel. Hlavními sledovanými parametry jsou celkové doby evakuace, toky osob, volby únikových tras a chování osob při různém rozsazení účastníků s odlišnými pohybovými schopnostmi a evakuačními strategiemi. Důležitým aspektem této práce je také využití experimentálních dat v matematickém modelování evakuace z prostor s řadami sedadel. Získaná experimentální data jsou použita pro validaci evakuačního modelu Pathfinder. Využití zvoleného modelu pro modelování evakuace osob z prostor s řadami sedadel je dále zhodnocen v případové studii, která analyzuje vliv umístění východu na průběh simulace.

Diplomová práce popisuje problematiku předmětů ponechaných na únikových cestách. Jsou zde prezentovány komplikace, které mohou předměty na únikových cestách při požáru způsobit. Práce dále uvádí nejčastější předměty, které se na únikových cestách vyskytují, místa, kde se obvykle nacházejí, a příčiny jejich zahoření. Jsou zde uvedeny požadavky na únikové cesty ve vztahu k možnému požárnímu zatížení pro vybrané země. Dále je v práci popsáno, co vše předcházelo samotnému experimentu, včetně popisu vybraného kočárku, který byl vybrán pro požární experiment a hmotnostní kvantifikace materiálů v něm použitých. Následuje část práce se zaměřením na požární experimenty. Zde se popisují: zvolená metodika zkoušení, které veličiny byly předmětem sledování a jakým způsobem docházelo k jejich měření. Navazuje popis průběhů experimentů a jejich porovnání. V závěrečné části je představen numerický model v programu FDS, který umožnil kvantifikovat nebezpečí související s modelovým příkladem požáru kočárku na vybrané únikové cestě v bytovém domě. 

Práce řeší požární hledisko a rizika dvojitého zateplování pomocí kontaktního zateplovacího systému (dále jen ETICS). V první části je rozebráno technické řešení dvojitého zateplení a motivace (technické, ekonomické, environmentální důvody) k jeho provádění a také jeho technická omezení. Druhá část seznamuje s nepožárními a požárními požadavky dvojitého zateplení v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Rozebrány jsou požadavky Německa, Polska, Rakouska, Maďarska nebo Francie, přičemž podklady jsou v některých případech legislativní (normové), v některých případech jde o technická doporučení nezávislých vědeckých institucí nebo doporučení průmyslu. V poslední části je provedena analýza velkorozměrových požárních zkoušek ETICS (konkrétně celoplošný expandovaný polystyren, celoplošné minerální vlákno a řešení s požárními bariérami výšky 200 mm) – vyhodnocení rozložení teplot pomocí programu Origin, vizuální hodnocení, porovnání kritérií apod. Dále je provedena 1D teplotní analýza prohřívání souvrství tepelných izolantů. Obě analýzy poslouží k návrhu možného řešení dvojitého zateplení. 

Tato diplomová práce se zabývá požárně technickými charakteristikami textilního betonu. Na začátku práce, v kapitole Současný stav poznání, je vysvětleno několik pojmů, které jsou pro uvedení do kontextu práce důležité. Vysvětlen je druh konstrukční části dle souboru norem požární bezpečnosti ČSN 73 08xx a jeho historie, problematika tohoto třídění a příklady konstrukcí, jejichž využití je touto definicí limitováno. V druhé kapitole je popsán textilní beton, jeho historie, vývoj a materiálové složení jak betonu, tak matrice textilní výztuže ze syntetické pryskyřice. Třetí část této práce se věnuje experimentální fázi. Zde je podrobně popsána výroba komponent pro vzorky, betonáž a zkoušení vzorků pro zkoušky v kónickém kalorimetru a destruktivní zkoušení. V závěru práce se nachází vyhodnocení, které se věnuje převážně vybraným požárně technickým charakteristikám, které jsou pro textilní beton důležité. Sledovanými veličinami byly množství uvolňovaného tepla (HRR – heat release rate), množství uvolněného kouře (SPR – smoke produ-ction rate), ztráta hmotnosti (MLR – mass loss rate), celkové uvolněné teplo (THR – total heat release), efektivní výhřevnost (EHC – effective heat of combustion), závislost síly na deformaci (σ) a ohybová únosnost (𝐹𝑅𝑘,𝑚𝑎𝑥). 

Změna Českých požárních požadavků na ETICS, ke které došlo v roce 2016, vyvolala v komunitě požárních techniků debatu. Někteří tvrdí, že nové změny jsou příliš benevolentní a jiní je považují za přísné. Tato práce ukazuje různé přístupy používané v jiných zemích a porovnává je s tím českým. Aby byly rozdíly jasně vidět, byla náhodně vybrána referenční budova, která byla následně zateplena pomocí požadavků z Německa, Anglie, Skotska, Severního Irska, Rakouska, Švédska, Chorvatska a Norska.

Předmětem této diplomové práce je ověření a zhodnocení funkčnosti a rizik návrhu požárního větrání chráněných únikových cest přirozeným způsobem. Práce se zabývá především větráním otvory v nejvyšším a ve vstupním podlaží se zaměřením na podzemní části únikové cesty. První polovina práce je věnována základním pojmům požárního větrání, obecným znalostem v požární problematice, fyzikálním zákonitostem a legislativním požadavkům. Druhá polovina práce pojednává o možných problémech, které se mohou vyskytovat při návrhu větrání chráněných únikových cest. Pro ověření účinnosti přirozeného větrání CHÚC byl vypracován CFD model v programu FDS. Vzorem řešeného příkladu je panelový bytový dům ze 70. let 20. století s vnitřní dispozicí schodišťového prostoru. Model má simulovat shodné podmínky reálné situace a tímto ověřit bezpečnost evakuace osob po CHÚC typu A s požárním větráním založeném na tzv. komínovém efektu. 

Předmětem této diplomové práce je analýza rizik fotovoltaických elektráren na obálce budov z hlediska požáru zaměřená na umístění fotovoltaické elektrárny na střeše. Pro pochopení problematiky, je třeba se nejdříve seznámit se samotným principem fungování fotovoltaických elektráren a příslušných zařízení, která následně mohou vzbuzovat riziko potencionálního požáru. V rámci ukázky požární bezpečnosti fotovoltaických elektráren byla provedena požární zkouška fotovoltaického panelu a následně byly vybrány dva reálné příklady požárů těchto zařízení na území ČR. Problémy při protipožárních zásazích, chybějící legislativa a tím konzervativní řešení odstupových vzdáleností vedly k myšlence zabývat se problematikou odstupovou vzdáleností od fotovoltaického panelu. 

Diplomová práce je zaměřena na požární řešení kontaktního zateplovacího systému. Práce je rozdělena na několik základních částí. První část je literární rešerše. Ta se zaměřuje na veškeré normativní poznatky týkající se požární bezpečnosti z hlediska kontaktního zateplení v České republice. Detailně rozebrány jsou normy řady ČSN 73 08xx. Druhá část popisuje proběhlé experimenty v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB). Jednalo se o experimenty, kde stěny s různým zateplovacím materiálem, který byl exponovaný, či neexponovaný, byly zatěžovány tepelným tokem ze sálavého panelu. Mezi použité zateplovací materiály patřily: expandovaný polystyren, fenolická pěna, polyurethanová pěna, minerální vlna a dřevovláknité desky. Poslední – třetí blok je zaměřen na modelaci v programu FDS právě proběhlých experimentů. 

Tato práce je rozdělena do třech hlavních částí. První část se zabývá současným stavem poznání, konkrétně přístupem k v dnešní době aktuální problematice odstupových vzdáleností z hlediska požární bezpečnosti staveb v České republice a ve vybraných zemích. Mezi vybrané země, kterými se práce kromě České republiky zabývá, jsou Anglie a Wales, Nový Zéland a Švédsko. Získané teoretické poznatky jsou aplikovány na daný objekt slaměného domu. Druhá část se zabývá výstavbou experimentálního objektu slaměného domu a následným velkorozměrovým požárním experimentem. Dále jsou naměřená data z velkorozměrové požární zkoušky jsou vyhodnocena. Ve třetí části je na daný experimentální slaměný objekt aplikován požárně inženýrský přístup, konkrétně je slaměný dům modelován v programu FDS. Na závěr jsou naměřená data z velkorozměrové požární zkoušky a výsledky požárně inženýrského přístupu porovnány. 

Diplomová práce je zaměřena na tvorbu výpočetního modelu hoření dřeva v kónickém kalorimetru za použití dat z malorozměrových zkoušek. Na práci lze nahlížet jako na tři samostatné části, které jsou nadřazeny jednotlivým kapitolám. V první části je shrnuta teorie nutná pro porozumění hoření dřevěných materiálů. V této části se práce zabývá šířením a prostupem tepla do stavebních konstrukcí. Dále je věnována pozornost dřevu, detailněji jsou dřeviny rozebrány z hlediska chemického složení a základních mikroskopických struktur. Tyto na podhled skryté součásti dřevěného materiálu mají velký vliv na jeho pyrolýzu a hoření obecně. V práci je následně věnován prostor popisu hoření dřevěných materiálů. Součástí je i popis vybraných požárně technických charakteristik. První část je zakončena popisem částí zadávacího souboru FDS, které jsou nezbytně nutné pro přesné modelování odhoření dřeva v tomto programu. Druhá část této práce se zabývá sběrem požárně technických charakteristik a dalších dat nutných pro vytvoření počítačového modelu. Na začátku této části je vypsán seznam hledaných dat. Dále jsou popsány a vyhodnoceny provedené malorozměrové zkoušky. V poslední části práce jsou nabytá data implementována do FDS modelu. V rámci této části jsou vypočtená modelová data porovnána se skutečným experimentem kónického kalorimetru.  

Tato diplomová práce se zabývá vnějším kontaktním zateplovacím systémem neboli ETICS. V úvodní části je rozebrána důležitost a problematika tohoto tématu. Dále jsou zadefinovány hlavní pojmy ETICS a na tuto část navazuje rozbor jednotlivých vrstev, kde jsou popsány funkce každé z nich. V následující části jsou požární požadavky z české legislativy pro zateplování nových tak i stávajících objektů. Na tuto část navazuje technický rozbor materiálových možností jednotlivých vrstev, ze kterých je poté vybrán kritický vzorek. Hlavní část se zabývá provedením experimentu ohledně tahové pevnosti svrchní vrstvy (provedené ve dvou variantách) za běžné teploty v porovnání s hodnotami naměřenými po tepelné expozici. Součástí experimentální části je také porovnání vlastností nově provedeného ETICS a ETICS vystaveného vnějším vlivům, které mají simulovat stárnutí vzorku. Závěr této práce se zabývá vyhodnocením experimentální části.  

Předmětem této diplomové práce je problematika zařízení pro odvod kouře a tepla ve spojitosti s objektem, který je hodnocen jako shromažďovací prostor. Úvodní část práce je zaměřena na požár, jeho fáze, produkty hoření, neutrální rovinu a akumulační vrstvu kouře. Dále je uvedena definice zařízení pro odvod kouře a tepla a jeho principy funkce, druhy otevíracích mechanismů a součinnost se stabilním hasicím zařízením. Práce dále také řeší rizika ve shromažďovacích prostorech a požadavky na stavební konstrukce. Na závěr je zahrnut návrh zařízení pro odvod kouře a tepla na zadaném objektu dle ČSN 73 0802 přílohy H.5 a ověření jeho účinnosti CFD modelem. 

Diplomová práce je zaměřena na problematiku požárního větrání chráněných únikových cest. Úvodní teoretická část seznamuje čtenáře se základními legislativními požadavky na únikové cesty, popisuje jednotlivé druhy, jejich použití a v největší míře klade důraz na jejich odlišné způsoby požárního větrání. Práce popisuje všechny možné způsoby větrání, jejím hlavním zaměřením je však přirozený způsob, u schodišťových prostor známý pod označením „komínový efekt“. Jedna z hlavních částí je proto věnována právě této problematice a s ní spojené termíny jako neutrální rovina či aerodynamická plocha otvorů pro přívod a odvod vzduchu. Součástí diplomové práce je i praktická část, kde je na jednom prostoru chráněné únikové cesty nejjednoduššího typu ověřena efektivita základních třech variant přirozeného způsobu větrání. Simulace požáru v daném prostoru je provedena v programu FDS 6 (Fire Dynamics Simulator), který pracuje s matematickým modelem CFD (Computational Fluid Dynamics). Z anglického názvu vyplývá, že se jedná o model postavený na výpočtovém proudění tekutin.

Diplomová práce se zabývá problematikou vnějších kontaktních zateplovacích systémů z hlediska požární bezpečnosti staveb. Popisuje jednotlivé materiály pro kontaktní zateplovací systém a řeší požárně technické požadavky na zateplení novostaveb i dodatečné zateplení stávajících objektů. V práci jsou popsány zkoušky malého rozměru, používající se pro klasifikaci třídy reakce na oheň, dále zkouška středního rozměru využívající se pro zkoušení atypických úprav kontaktního zateplovacího systému a zkouška velkého rozměru, která se používá pro zkoušení celého kontaktního zateplovacího systému. Práce se zaměřuje především na systém zkoušení kontaktního zateplovacího systému v České republice pomocí zkoušky středního rozměru a srovnání zkoušek velkého a středního rozměru. Pro práci bylo simulováno několik zkoušek velkého a středního rozměru pomocí matematického CFD modelu, vytvořeného v programu FDS. Simulace jsou podrobně popsány a srovnány mezi sebou a také se skutečnými požárními scénáři, konkrétně s hořícím hotelovým pokojem a hořícími auty. 

Tato diplomová práce se zabývá informačním modelem budovy, se zaměřením na požární elektrickou signalizaci v průběhu životního cyklu budovy. V první části práce je shrnuta problematika elektrické požární signalizace. Důraz je kladen na legislativu a životní cyklus systému elektrické požární signalizace. Do této části práce je také zakomponovaná dokumentace o provozuschopnosti elektrické požární signalizace, dokumentace požární ochrany a úvod do informačního modelu budovy. Druhá část této práce je zaměřena na vývoj softwaru, který simuluje práci s elektrickou požární signalizací v informačním modelu budovy. Tato simulace se dotýká třech oblastí. Jako první popisuje algoritmus, který automatizuje rozmístění požárních hlásičů do daného půdorysu. Druhá část simuluje životní cyklus elektrické požární signalizace s ukázkami událostí, které mohou v průběhu životního cyklu nastat. Poslední část simulace pokrývá problematiku organizace a dodržování dokumentace požární ochrany a událostí z ní vyplývající.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku chování spojů dřevěných konstrukcí na účinky požáru. V této práci jsou hodnoceny dva rozdílné typy spojů pomocí ocelových prvků. První, konzervativnější spoj je tvořen pomocí ocelových plechů spojených skrze dřevěný trám ocelovými svorníky. Druhý spoj je tvořen pomocí vlepených ocelových „L“ profilů po celé délce trámu. Oba spoje podstoupily velkorozměrovou požární zkoušku. Hlavním výsledkem této práce je posouzení, který druh spoje je na účinky požáru efektivnější a určení rychlosti zuhelnatění dřeva za ocelovým prvkem. Výpočty jsou řešeny analyticky, zároveň i pomocí výpočetního softwaru ATENA a porovnány s výsledky velkorozměrové požární zkoušky.

Práce je zaměřena na chování ocelobetonových sloupů vyplněných drátkobetonem za zvýšené teploty. Využití kombinace betonu a oceli zvyšuje požární odolnost oproti dutým ocelovým sloupům. V poslední době se zdokonaluje navrhování ocelobetonových sloupů za požáru, jelikož jejich využití je atraktivní pro budoucí stavby. Stávající EN 1994-1-2:2005 nabízí postup návrhu ocelobetonových sloupů za zvýšené teploty, ale pouze pro prostý beton a železobeton. Postup se v blízké budoucnosti změní na základě rozsáhlého výzkumu. Nová analytická metoda je popsána v prEN 1994-1-2:2017. Zahrnuje prostý beton a železobeton s přesnější definicí chovaní ocelobetoných sloupů za požáru. Práce studuje citlivost rozložení teploty v průřezu a verifikaci analytického modelu s různými dimenzemi průřezu. Výsledky z numerické analýzy jsou porovnány s požárními experimenty a analytickými analýzami.

Práce je zaměřena na chování ocelobetonových sloupů vyplněných drátkobetonem za zvýšené teploty. Využití kombinace betonu a oceli zvyšuje požární odolnost oproti dutým ocelovým sloupům. V poslední době se zdokonaluje navrhování ocelobetonových sloupů za požáru, jelikož jejich využití je atraktivní pro budoucí stavby. Stávající EN 1994-1-2:2005 nabízí postup návrhu ocelobetonových sloupů za zvýšené teploty, ale pouze pro prostý beton a železobeton. Postup se v blízké budoucnosti změní na základě rozsáhlého výzkumu. Nová analytická metoda je popsána v prEN 1994-1-2:2017. Zahrnuje prostý beton a železobeton s přesnější definicí chovaní ocelobetoných sloupů za požáru. Práce studuje citlivost rozložení teploty v průřezu a verifikaci analytického modelu s různými dimenzemi průřezu. Výsledky z numerické analýzy jsou porovnány s požárními experimenty a analytickými analýzami.

Vývoj požáru ve velkoprostorové požárním úseku se výrazně liší od vývoje požáru v malém prostoru. U velkoprostorových objektů se při navrhování konstrukcí za požáru často postupuje pomocí tzv. performance-based přístupu. Pokročilých metod lze využít ve všech částech návrhu – v předpovědi průběhu teploty v prostoru a čase, ve výpočtu přestupu tepla do konstrukce a při posouzení mechanického chování konstrukce nebo její části při požáru. Předpověď teploty plynu v požárním úseku je pro návrh konstrukce klíčová. Diplomová práce se zabývá hlavními otázkami výběru požárních scénářů ve velkoprostorovém požárním úseku. Cílem je poskytnout podklady pro navrhování konstrukcí při požáru pomocí performance-based přístupu. Součástí práce je případová studie halového objektu řešená pomocí softwaru FDS (Fire Dynamics Simulator) založeného na principu dynamického proudění tekutin. Studie zdůrazňuje důležitost uvažování několika požárních scénářů při navrhování konstrukcí za požáru včetně šíření požáru.

Práce shrnuje problematiku pasivní požární ochrany ocelových konstrukcí. Jsou popsány druhy pasivní požární ochrany a materiálové vlastnosti ochrany a ocelových prvků. Dále jsou porovnány studie částečně požárně chráněných ocelových konstrukcí a shrnuty výsledky ze studií. V druhé části práce je popsán požární experiment, připraven numerický model pomocí Ansys Mechanical a analytický model. V závěru práce jsou výsledky shrnuty a je doporučena délka částečné požární ochrany 500 mm.

Diplomová práce se zabývá prokázáním požární odolnosti ocelových regálů a vestaveb ve velkoplošných skladovacích halách. První část obsahuje historii skladování, dělení skladovacích systémů, dále pak informace k procesu hoření jako jsou fáze požáru, pásma požáru a zplodiny hoření. Jsou zde vypsány požadavky z českých technických norem a následné shrnutí. Dále byl řešen statický výpočet za běžné teploty a statický výpočet za zvýšené teploty. V další části práce byl vytvořen CFD model a pět požárních scénářů. Požární scénáře se liší použitím požárně bezpečnostních zařízení. Výpočet probíhal bez použití zařízení, poté s použitím zařízení odvodu kouře a tepla a poslední varianty s použitím sprinklerů ve třech výškových polohách. Z modelu byly získány teploty prvků, konkrétně stropnice, průvlaku a sloupu, které byly porovnávány.

Diplomová práce shrnuje dosavadní poznatky o materiálových charakteristikách skla a malty, potřebných k vypracování numerického modelu, a také popisuje konkrétní použití skleněných cihel v mezinárodních stavbách. V praktické části je vypracován numerický model, který je porovnán s experimentem a aplikován na konstrukční detaily rohu. Nakonec je vyhodnoceno kritérium izolace pro dané konstrukce stěny.

Tato diplomová práce se zaměřuje na požární rizika při výstavbě dřevostaveb. Postupně jsou popsány požadavky a způsob určení jednotlivých kritérií. Z pohledu české požární legislativy mezi tato kritéria patří druh konstrukčního systému, požární zatížení, stupeň požární bezpečnosti, požární odolnost stavebních konstrukcí, požární otevřenost a odpadávání hořících částí. V dalších částech práce jsou popsány odlišnosti požadavků na dřevostavby v zahraničí (Velká Británie, USA, Kanada, Rakousko). Jednotlivé požadavky jsou následně implementovány na případové studii (administrativní budova) a výsledky jsou porovnány.

Práce pojednává o problematice určení požární otevřenosti fasád ve vztahu s požárními zkouškami fasádních systému, normovými postupy a inženýrským přístupem. Prvními kapitolami jsou úvod a motivace, kde je stručný přehled nynějších poznatků k řešenému tématu a další možný postup, jak by se k problému dalo přistupovat. V následujících kapitolách je shrnutí základních pojmů, které se dané problematiky týkají a které jsou následně použity v možných řešeních. Pro širší okruh poznatků ohledně požárních zkoušek fasádních systému byly přezkoumány zahraniční požární zkoušky se zaměřením na požární otevřenost a následně shrnuty v další kapitole. Pro možnost stanovit požární otevřenost při požární zkoušce se další kapitola zabývala modifikací tuzemské středněrozměrové požární zkoušky, tak aby bylo mimo jiné i stanovit typ požární otevřenosti zkoušeného vzorku. V neposlední řadě jsou popsány matematické modely, které měly sloužit k předběžnému určení měřených hodnot. Pro ověření matematických modelů byly realizovány požární zkoušky středního rozměru, které jsou popsány a vyhodnoceny v následující kapitole. Závěrem byla shrnuta problematika řešené požární otevřenosti s ohledem na výsledky z matematických modelů a požárních zkoušek s popisem dalšího možného řešení.

Tato práce se zabývá problematikou těsnění prostupů hořlavého potrubí v lehké ocelové střešní konstrukci, ve které je použit nosný trapézový plech. Začátek tvoří teoretický základ, ve kterém jsou rozebrány lehké ploché střechy, požadavky českých technických norem na střešní pláště a způsoby utěsnění prostupů rozvodů instalací. Dále se v této části zohledňuje požárně bezpečnostní hledisko prostupujících rozvodů, požadavky zkušebních a klasifikačních norem a způsoby protipožárního utěsnění prostupů prováděných v tuzemsku a zahraničí. V další části diplomové práce se řeší návrh a příprava zkušebních vzorků pro požární experiment, je zde uvedeno zdůvodnění vybraných materiálů a prostupujících rozvodů, včetně provedených detailů potřebných pro experiment. Poslední část diplomové práce je věnována samotným fyzickým zkouškám, kde se popisuje konstruování vzorků, s následným popisem průběhu jednotlivých požárních zkoušek ve středněrozměrovém zkušebním zařízení. Jednotlivé požární zkoušky byly vyhodnoceny a mezi sebou porovnány.

Diplomová práce se zabývá analýzou vyhlášení požárního poplachu v ubytování pro seniory. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá výhradně studiem experimentů a výzkumů v oblasti požární bezpečnosti, reakcí osob na vyhlášení požárního poplachu, požadavky obsažené v právních předpisech a normách a hlavně studiem možností vyhlášení požárního poplachu, vnímání tónů sirén lidským uchem a znění požární evakuační hlášky. Praktická část je zaměřena na získávání praktických zkušeností v oblasti požární bezpečnosti a vyhlášení požárního poplachu v místě ubytování seniorů. Obsahuje rozhovory a dotazníky s majiteli a provozovateli těchto objektů, s psychology HZS a s dotčenými subjekty (preventisty požární ochrany a odborně způsobilými osobami v požární ochraně). Závěrem teoretické části jsou zjištěné mezery v této oblasti a dobře pokryté části, zejména v technickém návrhu. Zjištěním a závěrem praktické části je možné chování osob při vyhlášení požárního poplachu a návrh vhodného systému požárního poplachu v ubytování pro seniory s ohledem na zhoršující se kognitivní funkce seniorů. Výsledkem práce je vytvoření metodické karty zaměřené na návrh způsobu vyhlášení požárního poplachu v ubytování pro seniory.

Tato diplomová práce popisuje problematiku odstupových vzdáleností z hlediska požární bezpečnosti staveb. Konkrétně se specializuje na požárně nebezpečný prostor rohových oken. V první části je provedeno zhodnocení současného stavu poznání. Je zde popsána fyzikální podstata stanovení odstupových vzdáleností, dále řešení odstupových vzdáleností dle ČSN a zahraniční metody pro řešení odstupových vzdáleností. Ve druhé části je představen modelový příklad, který je posouzen nejen normovým přístupem, ale i zpřesněným výpočtem odstupových vzdáleností z hlediska sálání tepla a použitím CFD modelu. Kromě modelu v měřítku 1:1 je simulován i model v měřítku 1:5. Ve třetí části je popsán experiment v měřítku 1:5, který je následně ve čtvrté části zhodnocen. Práce je zaměřena na tvar křivky vykreslující hranici požárně nebezpečného prostoru a její změnu způsobenou interakcí požárně nebezpečných prostor jednotlivých částí rohového okna. Porovnání maximálních hodnot odstupových vzdáleností použitím různých přístupů je provedeno, ovšem není klíčové. V závěru jsou vypsány poznatky k řešenému tématu. Součástí je i metodika, jak tyto prostory řešit.

Diplomová práce je zaměřena na požární ochranu nástřikem na bázi hybridního cementu. Součástí práce je popis materiálu, jeho vlastností za zvýšených teplot, návrh receptur pro běžné a lehčené malty pro ochranu ocelových prvků. Podle receptur jsou vyrobeny zkušební vzorky. Je stanovena pevnost dané směsi za ohybu a tlaku a odolnost za zvýšené teploty a tepelně technické vlastnosti. Pro stanovení pevností je využit trhací stroj MTS. Pro ověření požární odolnosti experiment v malorozměrové peci, který je navržen numerickým modelem CFD. Tepelná vodivost je stanovena analytickým modelem a metodou konečných prvků v programu ANSYS. Poznatky diplomové práce lze využít pro přípravu normové zkoušky zvýšení požární odolnosti navržené směsi jako požární ochrana v praxi.

Diplomová práce se zabývá druhy akustických evakuačních signalizací při vyhlášení požárního poplachu v objektu a jejich vlivem na počáteční fázi evakuace osob. Hlavním problémem počáteční fáze evakuace je včasná reakce osob, kterou mohou komplikovat nejednoznačné druhy signálů či nedostatek poskytovaných informací. Při návrhu zařízení sloužících k evakuaci je komplikací často rozdílné pojmenování a specifikace jejich vlastností. Cílem diplomové práce je 1) zjistit princip a postup návrhu evakuačního akustického zařízení a systémů v objektech, 2) stanovit vhodné vlastnosti akustických signálů k vyhlášení evakuace a vlastnosti evakuačních rozhlasových zpráv. V práci je zpracována podrobná literární rešerše zaměřená na dostupné vědecké studie zabývající se způsoby vyhlášení evakuace a jejich vlivem na počátek evakuace, charakteristiku zařízení a systémů pro vyhlašování akustického poplachu, analýzu vlastností zvuku a lidského sluchu a také na současný stav závazných předpisů a norem v českém i mezinárodním prostředí. V rámci praktické části práce byly realizovány rozhovory s odbornou veřejností a dva experimenty v podobě dotazníkového šetření s účastí široké veřejnosti (celkem 235 respondentů). První experiment byl zaměřen na průzkum vlastností rozhlasových zpráv, druhý na vlastnosti a podobu nejvhodnějšího evakuačních akustických signálů. Na základě jejich výsledků byly v závěru navrženy klíčové vlastnosti ideální rozhlasové zprávy a vlastnosti evakuačního signálního tónu.

Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace osob z železničních kolejových vozidel při mimořádné události. Teoretická část práce je zaměřena na současný stav poznání a rešerši dostupné literatury. V teorii je nastíněna problematika evakuace jako takové, specifika evakuace osob z kolejových vozidel, parametry ovlivňující celkový čas evakuace osob z vozu a přehled již provedených experimentů evakuace osob z vlaku společně s poznatky, které tyto zkoušky přinesly. Na základě teoretických znalostí byly sestaveny evakuační scénáře pro praktickou část této práce, kterou je realizace a vyhodnocení experimentu evakuace osob z vloženého vozu řady 071 jednotky EPJ471 (dvoupodlažní jednotka CityElefant). Tato práce se zabývá zkoumáním vlivu složení evakuované skupiny, šířky vnitřního koridoru na úrovni výstupu a typu výstupu z vozu na celkovou dobu evakuace. Dále jsou vyhodnocena data týkající se pohybu osob ve voze, jako jsou tok osob či jejich rychlost pohybu, kooperace mezi cestujícími při evakuaci či způsob překonávání výstupu z vozu. V závěru práce je uveden příklad aplikace experimentálních dat pro účely matematického modelování pohyb osob ve formě porovnání vybraných experimentálních výsledků s matematickými modely stejných evakuačních scénářů, které jsou výsledkem související diplomové práce Citlivostní analýza modelů evakuace osob z vlakového vozu (Kuklík, 2019).

Tato diplomová práce se zabývá citlivostní analýzou v požární bezpečnosti, konkrétně citlivostní analýzou modelů evakuace osob z vlakových vozů. Práce se skládá ze dvou stěžejních částí. V první části je uveden přehled současného stavu poznání v oblasti citlivostní analýzy v požární bezpečnosti a matematického modelování evakuace osob z kolejových vozidel. V této části jsou shrnuty dřívější významné výzkumy, ale i moderní současné metody a aplikace citlivostní analýzy. Z matematického modelování evakuace jsou zde popsány druhy počítačových modelů, vyjmenovány možné vstupní parametry a shrnuty již provedené počítačové simulace evakuace z vlakových vozů. Druhou částí diplomové práce je citlivostní analýza modelu evakuace vytvořeného v programu Pathfinder, která je rozdělena do tří dílčích kroků. Prvním krokem je vytvoření modelu evakuace, jeho validace a získání výsledných dat předem určených evakuačních scénářů, které byly realizovány v rámci evakuačního experimentu. V druhém kroku je provedena citlivostní analýza vlivu vybraných vstupních parametrů evakuačních scénářů na celkový evakuační čas. Citlivostní analýza je provedena v programu optiSLang jak pro modelované, tak pro experimentální data. Základními zkoumanými parametry jsou složení skupiny osob, typ výstupu z vlakového vozu a šířka nástupního prostoru vlakového vozu. Posledním krokem je provedení citlivostní analýzy dalších vstupních parametrů rozšířeného modelu evakuace nad rámec validovaných evakuačních scénářů.

Diplomová práce se zabývá hodnocením evakuace osob z domovů pro seniory v případě vzniku požáru. Toto téma je aktuální vzhledem ke stárnutí populace a zvyšující se poptávce po ubytování v domovech pro seniory. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje faktory, které seniory odlišují od zbylé populace a mají vliv na průběh evakuace. Dále jsou shrnuty výsledky studií, jež se zabývají rychlostí pohybu hendikepovaných a starých osob, jejich rozměry a dobou do zahájení pohybu v případě evakuace. V praktické části byla provedena cvičná evakuace jednoho oddělení zvoleného domova pro seniory Centrum pro seniory Zahrada v Bystřici pod Hostýnem. V rámci experimentu byl kladen důraz na získání nových dat o pohybu seniorů a ověření schopnosti personálu reagovat na vznik požáru a schopnosti evakuovat osoby na místo shromaždiště. Evakuace zvoleného objektu byla následně posouzena pomocí matematického modelu vytvořeného v softwaru Pathfinder. Porovnáním průběhu skutečné a namodelované cvičné evakuace bylo ověřeno, že software v případě modelování evakuace z domova pro seniory poskytuje přijatelné výsledky, a proto byl dále využit k namodelování celého objektu a k následnému posouzení bezpečnosti objektu z hlediska evakuace osob. Díky tomu mohla být navržena možná vylepšení požární bezpečnosti objektu z pohledu zajištění bezpečné evakuace osob. V praktické části bylo také provedeno dotazníkové šetření zkoumající podmínky evakuace v domovech pro seniory v České republice.

Diplomová práce se zabývá výstavbou objektů ze samonosné slámy z hlediska požární bezpečnosti. Úvod práce je věnovaný použití slámy ve stavebních konstrukcích a popisu již provedených požárních zkoušek takovýchto konstrukcí ve světě. Hlavní část práce je pak věnována výstavbě a požární zkoušce experimentálního objektu ze samonosné slámy a následnému porovnání naměřených výsledků s již provedeným výzkumem v České republice pod vedením pana Ing. Jana Růžičky, Ph.D. Dále jsou v této diplomové práci řešeny podpůrné modely slaměné stěny v programu FDS a validace prostupu tepla těmito modely, na jejichž základě byl vytvořen komplexní model experimentálního objektu. Výsledky tohoto modelu v porovnání s provedeným experimentem jsou interpretovány v závěru této práce.

Diplomová práce se zabývá požárními ucpávkami pro prostupy plastových potrubí skrze po-žárně dělící konstrukce. Je zde stručně popsán vývoj požárních ucpávek pro tento typ potrubí a oproti tomu dnešní stav z oblasti požární bezpečnosti, jak z hlediska používaných utěsňovacích řešení, tak z hlediska české legislativy. Nakonec je v diplomové práci popsána výstavba slaměného objektu pro velkorozměrový požární experiment pod názvem Slamáček, jehož příprava je součástí této práce. Stejný objekt je také namodelován pomocí software FDS za použití výpočetního modelu CFD. Výsledky obou měření jsou v závěru práce porovnávány.

Diplomová práce je zaměřena na zjišťování požárnětechnických a tepelnětechnických charakteristik stavebních výrobků. Práce je rozdělena na dvě základní části. První část je literární rešerše, která se zaměřuje na nástroje pro zjišťování těchto charakteristik. Detailně rozebrány jsou kónický kalorimetr, Setchkinova pec a Room Corner Test. Data získaná z těchto nástrojů se nejčastěji používají jako vstupní data do požárních modelů. Druhá část se zaměřuje na modelaci v programu FDS. Nejprve je řešen model kónického kalorimetru. Modelují se desky z polymethylmetakrylátu a OSB. Data naměřená v těchto zkouškách jsou porovnána se vzorky, které byly odzkoušeny v Technickém ústavu požární ochrany MV ČR. Poté je modelována velkorozměrová požární zkouška Room Corner Test. Modely zkoušky obkladů z OSB desek jsou srovnány mezi sebou a s reálnou zkouškou, která proběhla v Univerzitním centru efektivních budov.

Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace osob z objektů historických vyhlídkových věží z hlediska bezpečnosti osob v případě vzniku požáru. Hlavním cílem diplomové práce je posouzení požární bezpečnosti velké zámecké věže státního zámku Náchod na základě požárně inženýrského přístupu (PIP) a pomocí pokročilého numerického modelování. Teoretický podklad práce tvoří rešerše současného stavu poznání z oblasti evakuace osob s důrazem na pohyb osob po schodištích, která zároveň představuje první ze dvou částí diplomové práce. Hlavní díl práce tvoří druhá část, která je věnována samotnému posouzení požární bezpečnosti vyhlídkové věže. Tato část je systematicky rozdělena na dílčí kapitoly, v nichž je mimo jiné řešeno stanovení cílů a kritérií přijatelnosti, vytvoření návrhového požárního scénáře, výpočet doby dostupné pro evakuaci (ASET) pomocí analýzy rozvoje požáru v programu FDS, výpočet doby potřebné k evakuaci (RSET) pomocí analýzy evakuace v programech FDS+Evac a Pathfinder, porovnání získaných výsledků s kritérii přijatelnosti a posouzení požární bezpečnosti. Součástí provedeného zhodnocení je také návrh zlepšení požární bezpečnosti objektu. Z důvodu nedostatku dat popisujících pohyb osob po točitých schodištích historických věží byl v rámci diplomové práce proveden řízený experiment evakuace zámecké věže, jehož výsledky (rychlosti pohybu osob) jsou použity pro výpočet při numerické analýze evakuace.

Předmětem této diplomové práce je problematika prefabrikovaného dřevostavebního panelu pro dodatečné zateplování staveb, vyvíjeného v rámci projektu MORE-CONNECT, z hlediska požární bezpečnosti staveb ? tzn. požární rizika systému na objekt jako celek a na samotný dřevostavební panel. Úvodní část práce seznamuje se systémem MORE-CONNECT a jeho součástmi, které jsou zde jednotlivě popsány. Dále se zde řeší možná realizace tohoto zateplovacího systému na starý bytový objekt nacházející se v Milevsku, který je zde popsán z hlediska stávajícího stavu a navrhovaného řešení. Práce se dále zaměřuje na popis legislativy ČR týkající se zateplování z hlediska požární bezpečnosti staveb. Také se zde řeší jeho možnost použití na stavební objekty s různou požární výškou. V závěrečné části diplomové práce je porovnán matematický CFD model středně rozměrové požární zkoušky MORE-CONNECT panelu s provedeným laboratorním experimentem dle ČSN ISO 13785-1.

Předmětem této diplomové práce je podrobný návrh matematického modelu zkušební pece pro zjišťování požární odolnosti stěnových prvků v malém a středním měřítku. V úvodní části této práce je provedena rešerše na hodnocení požární odolnosti stavebních konstrukcí a metod zjišťování požární odolnosti. Dále se diplomová práce zaměřuje na řešený příklad návrhu matematického modelu zkušební pece a správnost návrhu byla ověřena pomocí fyzikálního modelu. V závěrečné části je provedeno zhodnocení a porovnání výsledků získaných z matematických a fyzikálních modelů zkušební pece.

Diplomová práce se zabývá problematikou specifických podmínek evakuace osob ze železničních kolejových vozidel a možností využití matematického modelování pohybu osob při tvorbě evakuačních simulací této problematiky. V teoretické části práce je zpracována rešerše současného stavu poznání v oblasti evakuace osob se zaměřením na evakuaci z železničních vozidel. V této rešerši jsou shrnuty poznatky v současnosti dostupné literatury a uceleny výsledky výzkumů v řešené oblasti, včetně výzkumů zabývajících se požární bezpečností těchto vozidel. Na závěr teoretické části je věnována pozornost klasifikaci matematických evakuačních modelů. V praktické části práce je provedeno vyhodnocení vybraných evakuačních scénářů řízeného experimentu evakuace osob ze skutečného železničního vozu, přičemž sledovanými parametry jsou celková doba evakuace a závislost počtu evakuovaných osob na čase. Výsledky získané z experimentu jsou následně porovnány s výsledky simulací provedených ve vybraných evakuačních modelech, kterými jsou FDS+Evac a Pathfinder. Jako součást praktické části práce je dále provedena jednoparametrová citlivostní analýza zkoumající schopnost výpočetních programů reagovat na měnící se okrajové podmínky simulací ve vztahu k výpočtu doby evakuace.

Tato diplomová práce se zabývá problematikou evakuace osob z ohrožených budov. Zejména se zaměřuje na specifické podmínky evakuace na schodištích. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je zpracována rešerše současného stavu poznání v oblasti evakuace osob z ohroženého objektu. V této rešerši jsou rozebrány návrhové metody norem požárního kodexu České republiky a dále jsou zde shrnuty aktuální vědecké poznatky z oblasti evakuace osob, včetně rozboru uskutečněných evakuačních cvičení a rozboru reálných požárních situací. Praktická část se zabývá podmínkami evakuace osob na konkrétním schodišti. V rámci diplomové práce byl proveden řízený experiment pohybu osob po schodišti, při kterém se analyzovaly dva parametry: celková doba pohybu a rychlost pohybu osob. Následně jsou tyto parametry porovnány s výsledky počítačových simulacích provedených v programech FDS+Evac a Pathfinder. Celkové časy evakuace jsou taktéž porovnány s návrhovými metodami požárního kodexu České republiky.